Skutečně prodává Kypr svoje zlaté rezervy?

Reuters, Financial Times i CNN zveřejnilo zprávu, kde uvádějí, že „Kypr odsouhlasil prodej svých zlatých rezerv v objemu 400 milionů dolarů“. Zdroj zprávy je předběžný dokument Evropské komise a ECB nazvaný „Posouzení udržitelnosti kyperského veřejného dluhu“. Média tento dokument špatně interpretovala jako hotovou věc. Zlato se nyní pohybuje nad hranicí dlouhodobého supportu (1520 dolarů za unci) a v reakci na zprávu mírně oslabilo.

Portugalsko má 14. největší zlaté rezervy, celých 382,5 tun.Discovery

Na média reagoval mluvčí centrální kyperské banky slovy: „Centrální banka Kypru dala jasně najevo, že jakékoliv prodeje zlatých rezerv jsou pouze její vlastní záležitostí. Prodejem zlata se může zabývat pouze rada ředitelů“.

400 miliónu dolarů ve zlatě odpovídá zhruba 10 tunám. To pro trhy není žádný velký objem. Důležitý je psychologický moment pro trhy. Doposud se mělo za to, že zlaté rezervy centrálních bank nebudou v rámci záchrany jednotlivých zemí použity. Návrh ECB a Evropské komise tento předpoklad trhů mění. 
Je zřejmé, že centrální banky jednotlivých problémových států budou velmi obezřetné v používání zlata, které se budou snažit držet pro případ odchodu z eurozóny jako jediný stabilní element při rozpadu eura. I ostatní centrální banky jsou si vědomy zvětšujících se rizik na finančních trzích v souvislosti s dluhovou krizí v Evropě, a proto minulý rok nakoupily 532 tun zlata, což je nejvíce za posledních 48 let.

Mezi největšími držiteli zlata jsou také velké země eurozóny postižené dluhovou krizí. Itálie například drží čtvrté největší zásoby zlata na světě v celkovém objemu 2451,8 tun, což při současných cenách odpovídá 94 miliardám euro. Očekávané prostředky nutné pro financování Itálie v následujících dvou letech dosahují 431 miliard euro. V případě, že by země prodala veškeré svoje zlato, tak by to sotva stačilo na půlroční financování Itálie.

Graf: Zobrazení množství prostředků, které budou potřebovat vybrané předlužené státy eurozóny v následujících dvou letech v poměru k množství devizových a zlatých rezerv v miliardách euro (zdroj: WGC)

Lobby největších producentu zlata World Gold Council navrhuje, aby předlužené země své problémy řešily vydáním dluhopisů krytých zlatem. To by mohlo krátkodobě zvýšit kredibilitu jednotlivých zemí, ale také by to značně znesnadnilo zavedení vlastní měny, protože zlato by již nemohlo sloužit jako případný krycí nástroj. Obě možnosti, jak přímý prodej, tak ručení za další dluhy prostřednictvím vlastního zlata, by tak defakto uzavřely zadní vrátka pro opuštění eurozóny.

Na druhé straně bude sílit politický tlak na prodej zlatých rezerv, jak se budou zvětšovat ekonomické náklady za záchranu eura, ať již v podobě inflace nebo přímými transfery skrz záchranné fondy.

Tabulka: Dvacet největších držitelů zlata a podíl zlata na devizových rezervách (zdroj: MMF březen 2013)

Pokud se skutečně podaří přesvědčit Kypr, aby prodal svoje devizové rezervy, tak se zvýši riziko, že se k podobnému kroku podaří přimět i další země eurozóny. Na trh by se tak potenciálně mohlo dostat několik set tun zlata.

Na druhé straně existují země, které nemají finanční problémy a snaží se vyměnit nekryté devizové rezervy za zlaté devizové rezervy. Ruská i čínská centrální banka tak dlouhodobě činní. Velkým novým hráčem by se mohlo stát Švýcarsko. Nedávno největší švýcarská politická strana SVP sesbírala dostatek podpisů pro lidovou iniciativu. Jejím hlavním požadavkem je, aby Švýcarská centrální banka (SNB) držela minimálně 20 procent svých devizových rezerv ve zlatě, když dnes je to pouze deset procent.

Množství potenciálních kupců zlata z řad centrálních bank je stále vysoké a možnost vyměnit papírové peníze za zlato s reálnou hodnotou bude pro jednotlivce i centrální banky stále lákavější. Intenzivní diskuze o užití devizových rezerv Kypru by mohla posílit zájem institucí i veřejnosti o další nákupy zlata.

Vyšlo na colosseum.cz