V posledních týdnech se rozvinula poněkud nesmiřitelná diskuze mezi libertariány ze Strany svobodných občanů a konzervativci reprezentovanými katolíky publikujícími na Protiproudu o tom, kdo reprezentuje skutečnou pravici. Bylo by dobré se oprostit od špatně definovaných pojmů levice a pravice a podívat se na to, co si o státu myslí Bible.
Názor Boha na stát můžeme nalézt v první knize Samuelově, kapitola sedmá, ve které Bůh Izraelity důrazně varuje před vším, co král, respektive stát, přinese. Samuel byl posledním soudcem izraelského lidu. Příběh pochází z doby 1050 let před Kristem.
Řekli mu (Sauelovi): „Hle, ty jsi už starý a tvoji synové nechodí tvou cestou. Dosaď nyní nad námi krále, aby nás soudil, jako je tomu u všech národů.“ Ale Samuelovi se to nelíbilo, že řekli: „Dej nám krále, aby nás soudil.“ I modlil se Samuel k Hospodinu. A Hospodin Samuelovi odpověděl: „Uposlechni lid ve všem, co od tebe žádají. Vždyť nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nekraloval. Vším, co dělali ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta, až dodnes, dokazují, že mě opustili a že slouží jiným bohům; tak jednají i vůči tobě. Teď však je uposlechni, ale důrazně je varuj a oznam jim právo krále, který nad nimi bude kralovat.“ Samuel pověděl všechna Hospodinova slova lidu, těm, kteří od něho žádali krále. Pravil: „Toto bude právo krále, který nad vámi bude kralovat: Vezme vám syny a zařadí je ke svému vozatajstvu a jezdectvu, aby běhali před jeho vozem. Ustanoví si velitele nad tisíci a nad sty a další, aby pro něho obstarávali orbu a sklizeň, a další, aby pro něho zhotovovali válečnou výzbroj a výstroj jeho vozů. Také dcery vám vezme za mastičkářky, kuchařky a pekařky. Vezme vám nejlepší pole, vinice a olivové háje a dá je svým služebníkům. Z vašich výmlatů a vinic bude vybírat desátky a bude je dávat svým dvořanům a služebníkům. Vezme vám otroky a otrokyně a nejlepší jinochy i osly, aby pro něho pracovali. Bude vybírat desátky z vašich stád, a stanete se jeho otroky. A přijde den, kdy budete úpět kvůli svému králi, kterého jste si vyvolili, ale Hospodin vám onoho dne neodpoví.“
V dnešní době neplatíme státu daně 10 %, ale více jak 50 %. Nejen, že stát vybírá vysoké daně, ale stát nám stovkami tisíc regulací říká, co nesmíme dělat. Například EU nám zakázala výsadbu vinic a systematicky ničí naše zemědělce stovkami dalších kvót. Státy pouze ve 20. století vyvraždily více jak 250 miliónů lidí..
Mám za to, že Bůh může být na základě předchozího úryvku z Bible klidně nazván libertariánem. Libertarianismus je označení pro skupinu politických ideologií, které odmítají státní donucování a naopak vyzdvihují svobodu a dobrovolné aktivity lidí. Mnoho libertariánů je přesvědčeno, že jediným úkolem státu je chránit jednotlivce proti násilí a popřípadě zajistit spravedlivé soudy. Z toho vyplývá i ideologie Laissez Faire – v překladu z francouzštiny „nechte nás být“, která usiluje o to, aby se stát nepletl lidem do života. Bible podobně jako libertariáni odmítá násilí principálně.
Pak Krista ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ (Matouš 4:8)
Bible také poukazuje na to, že vlády světa jsou ze své podstaty v moci satanově. Poté, co se Kristus postil na poušti čtyřicet dní a čtyřicet nocí, tak za ním přišel ďábel a nabízel mu vládu nad všemi vládami. Tu Kristus razantně odmítl oslovy „Jdi z cesty, satane“. Podobně i libertariáni jsou velmi skeptičtí vůči státní moc. Libertarián Lord Acton napsal:
„Moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.“
Všichni konzervativci, kteří věří, že by stát měl aktivně podporovat například rodinnou politiku, by se měli zamyslet, proč k takové věci chtějí využívat státní donucení. Proč se sami nepřičiní a nemají více děti nebo nedají svoje vlastní peníze dobrovolně lidem, kteří chtějí mít děti. To platí obecně na jakoukoliv státní aktivitu. Státní politika totiž vždy obsahuje donucení. Přinejmenším části lidem bere peníze nedobrovolně a porušuje tak jedno z přikázání desatera – nepokradeš. Na druhou stranu stát podle mě nemá žádné právo lidem zakazovat, aby mezi sebou dobrovolně uzavírali smlouvy, které vytvářejí mezi libovolnými jedinci podobné vztahy jako manželství. Přijde mi neuvěřitelné, že registrované partnerství nemohou uzavřít osoby jiného pohlaví. Dnes je paradoxně díky novému občanskému výhodnější uzavřít s někým registrované partnerství než manželství, protože si partneři na rozdíl od novomanželu neručí vzájemně za dluhy. Homosexualita je bezesporu Biblí považována za hřích (např. Římanům 1:26-27), tak není na státu, aby tento hřích jakkoliv léčil, podobně jako neléčí například nevěru. Oblast manželství podle mého názoru vůbec nespadá do působnosti státu.
Myslím, že konzervatismus, který obhajuje jakékoliv státní zásahy, je ze své podstaty s písmem neslučitelný. Křesťané by podle mě měli vždy usilovat o to, aby moc „lidské“ vlády nad jejich životy byla co nejmenší. Jakákoliv snaha zneužít státu k prosazení Boží vůle na zemi musí dle mého dopadnout špatně, protože boží vůle není v souladu se samotnou existenci státu. Konzervativci tak činí Bohu medvědí službu.
„Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.“ – (List Jakubův 1:25)
Otec zakladatel Laissez Faire Frédéric Bastiat v závěru své knihy Zákon (1849) napsal:
„Bůh dal lidem vše potřebné pro naplnění jejich osudů. Poskytl nám jak společenskou, tak i lidskou formu. A společenské orgány lidí jsou vyvinuty tak, aby se samy harmonicky rozvíjely v čistém ovzduší svobody. Pryč s mágy a organizátory. Pryč s jejich kroužky, řetízky, háky a kleštěmi! Pryč s jejich umělými systémy! Pryč s vrtochy vládců, jejich projekty zespolečenštění, jejich centralizací, jejich cly, jejich státními školami, jejich státním náboženstvím, jejich bezplatným úvěrem, jejich bankovním monopolem, jejich regulacemi, jejich omezeními, jejich moralizací, jejich snahou nastolit rovnost pomocí daní. A nyní, poté co zákonodárci a dobrodinci tak neúspěšně zavedli do společnosti tolik systémů, proč neskončí tam, kde měli začít: zavrhnutím všech systémů. Nechť vyzkouší svobodu, jelikož svoboda je důkazem víry v Boha a Jeho dílo.“
Autor se nehlásí k žádné církvi ale se zálibou pročítá Bibli a nepopírá existenci vyšších mravních principů.
Vít Jedlička je předseda Reformy.cz o.s. a člen Svobodných
